Kreativita – talent, nebo způsob myšlení?

„Kreativita není talent, je to způsob myšlení,“ tvrdí člen komediální skupiny Monthy Python John Cleese v přednášce k výsledkům výzkumů o kreativitě, na kterých se podílel spolu s psychologem Brianem Batesem. Nejde tedy o schopnost, kterou máme nebo nemáme, ale o stav. A je-li to stav, lze ho změnit, odblokovat. Žádaná změna spočívá právě v přesunu z uzavřeného způsobu myšlení do otevřeného, ve schopnosti zbavit se omezení a překážek, v hravosti a přirozenosti.

Soustřeďme se na kvantitu

Na začátku je ale to nejdůležitější – nápad. Na co se však soustředit? Je lepší přepracovávat jeden nápad, nebo spíš vytvořit víc možností, a pak si z nich vybírat?

Historka o starověkém učiteli umění, který provedl zajímavý sociální experiment, vypráví, že na začátku školního roku řekl polovině třídy, aby se soustředila na kvalitu, na snahu vytvořit pár věcí co nejlépe a jen ty mu bude prezentovat.“ Potom zadal druhé polovině úkol zaměřit se především na množství, tak, aby vytvořila co nejvíc bez ohledu na kvalitu výrobku.“
A výsledek? „Kvantitativní“ skupina byla plně zaměstnána vlastní prací a produktivitou, zatímco „kvalitativní“ seděla na zadku, hloubala o dokonalosti a na konci mohla ukázat jen velkolepé teorie.

„Kvantitativní“ skupina se učila z chyb a za pochodu pokračovala, druhá stála na místě, stagnovala. Tuto strategii potvrzují i současné výzkumy zaměřené na kreativitu ze Stanfordské univerzity – design studentů zaměřených na množství měl mnohem lepší výsledky.

Konstatování zní: Soustřeďte se v první řadě na kvantitu. Nehodnoťte. Kvalita přijde časem.

Kladete si správnou otázku?

Někdy leží řešení před námi, jen ho nejsme schopni vidět, protože hledáme něco jiného. Stav, kdy se neumíme odpoutat od jednoho náhledu na problém, se nazývá funkční fixace.

Sociolog a žurnalista Malcolm Gladwell vyprávěl v jedné přednášce o psychofyziologovi Howardu Moskowitzovi, který se proslavil především znovuobjevením špagetové omáčky. Klienti po něm chtěli, aby vytvořil ideální chuť jejich produktu, která osloví širokou populaci. Až po několika neúspěších si Howard uvědomil, že mu dali špatné zadání: hledat dokonalou omáčku, a přitom měl hledat dokonalé omáčky, různé příchutě pro různé lidi!

Obkličte svůj nápad

V časopisu The Economist popisovali vývoj jisté čínské firmy, která chtěla proniknout na domácí trh s mobilními telefony. Její zástupci však jistili, že trh ve velkých městech je přesycen a nemají šanci se na něm prosadit. Přesto se nevzdali. Zaměřili se na venkovské oblasti v blízkosti měst a brzy obklíčili svým signálem města, která jim nakonec podlehla taky.

Podobnou strategii lze zvolit i v tvůrčím procesu. I když nápad stále nepřichází, můžeme se na něj začít důkladně připravovat a dobývat strategické pozice – připravit si materiály, číst relevantní zdroje, ptát se lidí na názor. Psycholog Robert Epstein doporučuje mít u sebe neustále sešit, zaznamenávat si myšlenky, vyhledávat lidi a informace z jiných oblastí.

Tak neváhejte a do boje! A nebojte se svých nápadů...