Jsou „chytré hračky“ zabijáky našich vrozených schopností?

Jsou „chytré hračky“ zabijáky našich vrozených schopností?

Neschopnost soustředit se, zapamatovat si informace, číst delší texty, o knihách ani nemluvě, to jsou problémy, na které si stěžuje stále víc lidí s narušenou mozkovou činností. A netýkají se rozhodně jen starších, ale i mladých a jedinců středního věku. Příčina je zřejmá – nikdo se nechce zříci svého stálého, celodenního „napojení na informace“. Jinými slovy, úpadek jejich mozkových funkcí nastal v ten památný okamžik, kdy se rozhodli být neustále „on-line“. A nezáleží na tom, zda je k tomu donutilo za


Proč nejsme schopni delší četby

Už v roce 2008 bylo známo, že průměrný uživatel internetu nepřečte víc než 20 % textu umístěného na stránce a vyhýbá se čtení delších odstavců. Všimli jste si toho u sebe?

Potřebujete se naučit číst knihy. Skutečné papírové knihy. Ne hodiny surfovat po internetu a „skenovat“, ale číst knihy!

Různé výzkumy ukázaly, že člověk stále připojený k síti text nečte, ale skenuje jako robot – vybírá odevšad nesouvislé střípky informací, skáče z jednoho místa na druhé a informaci hodnotí téměř výlučně z hlediska „je možné se o to s někým podělit?“. Nikoli s cílem probrat obsah, ale hlavně udělat dojem, vyvolat emoce v podobě reakcí, replik, emotikonů a zpráv.

Stránky na internetu se tedy nečtou, ale letmo prohlížejí podle šablony, připomínající písmeno F. Uživatel si nejdříve přečte několik vět na začátku, pak přesune zrak někam do poloviny a zhltne dalších pár vět, a nakonec rychle přeskočí na závěr, aby se podíval „jak to dopadlo“.

Nejefektivnějším způsobem podání informace řadovému uživateli internetu je proto forma převrácené pyramidy (princip „čím níže, tím méně“) se zdůrazněním klíčových slov (aby příjemci informací chápali, co je důležité a co méně) a s omezením maximálně jedné myšlenky na odstavec. Jen tak lze udržet pozornost na stránce déle. Pokud směrem dolů hustota informací vzrůstá, zdrží se tam jen zlomek uživatelů.

Hloupnou všichni bez rozdílu

Na problémy s vnímáním informací si stěžují lidé všech sociálních skupin – od vysoce kvalifikovaných univerzitních profesorů po opraváře praček. Stížnosti je možné často slyšet v akademickém prostředí, tedy tam, kde je nutné intenzivně se zabývat čtením dlouhých textů a každodenními diskusemi s lidmi (vyučovat, učit se, diskutovat, zkoušet …). Závěry jsou jednoznačné – už tak nízká úroveň schopnosti přijímat informace dál klesá.

Většina lidí má dnes se čtením delších textů nepřekonatelné potíže. Dokonce i blogové zápisky o pár odstavcích jsou vnímány jako obtížné k přečtení, nudné, a proto ani nezasluhující pozornost.

Kruh se uzavírá. Dlouze psát nemá význam, protože to téměř nikdo nebude číst. A zmenšení objemu předávaných myšlenek pak vede k další degradaci nejen čtenářstva, ale i autorů. Ve výsledku vidíme masovou „debilizaci“ populace.

Čtení mnohým prostě „nejde“ především proto, že se jim nedaří přinutit se přestat „skenovat“ text a hledat v něm klíčová místa. Složitá větná skladba – vlastní většině klasických uměleckých děl nebo vědeckých prací, přitom v on-line komunikaci zcela absentuje. Ve výsledku pak mnoho lidí potřebuje číst jednu delší větu několikrát. Kvůli stálé napojenosti na internet se prudce zhoršují také návyky jako schopnost vracet se k už jednou vyhodnocené informaci, analyzovat přečtené, zapojovat obrazotvornost a podobně.

A ještě horší je, že v 8 z 10 případů lidé chodí na internet pouze za pochybnou zábavou, příp. odtud čerpají informace, které mají negativní mravní nebo kulturní hodnotu.

Závislost vede až k otupenosti

Většina lidí, zvláště mladých, je připoutána ke svým „hračkám“ natolik, že při nebezpečí odpojení od sítě nebo od svých „gadgetů“ – byť na jeden den – zažívají těžký psychický diskomfort až depresi hraničící s panikou. A občas i reálné fyzické symptomy abstinenčních příznaků, podobných těm drogovým. Nevěříte? Zkuste vypnout své hračky a internet na pouhé dva nebo tři dny.

Existuje názor, že schopnost efektivně vnímat složité texty a číst náročnou literaturu se brzy stane elitární záležitostí, dostupnou jen úzké vrstvě lidí. Už Umberto Eco ve svém „Jménu růže“ navrhoval pouštět do knihoven jen ty, kteří jsou připraveni absorbovat komplexnější znalosti. A všichni ostatní budou schopni číst jen „výcucy“ pro internet.

Žádné tabletky, doplňky stravy, diety ani operace mozku nejsou schopny zastavit tuto mentální degradaci. Existuje jen jediná cesta – zamezit zahlcování mozku neustálým informačním šumem, z internetu.

Co lze udělat pro zastavení degradace mozku:

1. Hračky zajišťující vaše stálé připojení k informacím/internetu – smartphony, tablety atd., bez nichž si dnes neumíte představit den, vás dělají prakticky debilem s apatickým, pramálo přemýšlejícím mozkem, neschopným hlouběji promýšlet a analyzovat.

Kvůli nim do vašeho mozku nepřetržitě proudí všemožný informační šum, který zahlcuje váš „palubní počítač“ natolik, že jste pak v zásadě schopni vykonávat jen primitivní, nepříliš oduševnělou činnost. Zato jste profík v dělání selfie (a dalších odpadních fotek) a stále někomu voláte, esemeskujete nebo facebookujete.

Mobilní telefon je třeba využívat pouze v nutných případech. Např. pokud jste se ocitli v cizím městě a minuli se s vaším kolegou. Nebo máte zpoždění cestou na schůzku, tehdy je skutečně nutností i slušností zavolat. Avšak po zbytek času musí být vaše hračky jen v pasivním režimu, pro případ příchozího volání – jako starý telefon stojící na nočním stolku.

2. Je třeba se připravit na to, že okolí vás nepochopí – známí vám řeknou,

Pokud jste tento článek skutečně přečetli a ne jen přeskočili na konec, pak máte za sebou první krok k úspěchu. Gratuluji