Jak přežít lockdown, a neskončit u psychiatra

Žádná skupina lidí není současného turbulentního dění ušetřena. Bez ohledu na věk, vzdělání, pracovní zaměření, rodinný stav nebo životní cíle. Ať už je vám osmnáct a teprve se rozhlížíte po životě, nebo čtyřicet, máte doma ženu, děti, jeden z partnerů zrovna přišel o živnost a druhý je na home office, příp. jste se přes problémy s cukrovkou a srdcem dožili osmdesátky a víte, že byste „to neměli chytnout“. Váš svět se zmenšil na byt, práci, občasný nákup a zpívat vám zakázali.

Co dělat, když se to na nás všechno sype

Prostě žijeme všichni ve stresu a musíme se ho snažit zvládnout. Měli bychom však vědět, že jsou dva druhy stresu: eustres a distres. Ten první nás motivuje, druhý naopak uzemňuje. První je zdrojem naděje, druhý příčinou rezignace. Bojují v nás mezi sebou. Jde tedy o to, zda a jak dokážeme ovlivnit výsledek.

Eustres nastává, když vás sice čeká spousta práce, máte málo času, ale výsledná odměna bude stát za to.
Distres vás zachvátí, jedete-li na důležitou schůzku a před vámi je půlhodinová zácpa.
Distres může postihnout ženu, co sedí doma mezi neklidnými dětmi, nervózním partnerem a kupou nevypraného prádla, chvílemi pije a pak se modlí, ať už otevřou školy.
Eustres přichází, když překonáte nechuť pouštět se do inventury rodinných financí a životních návyků, ale přesto to uděláte a víte, že na konci můžete být silnější než předtím.
Lidé v akutní krizi jsou většinou i ve stavu určité paniky. Mají dojem, že se na ně všechno sype, netuší, jak to přežijí, a často vidí jediné řešení v krabičce něčeho na uklidnění. Jiní popírají realitu a doufají v zázrak, že „se to nějak zvládne“. Ve slovech nějak „se to zvládne“ a nějak „to zvládnu“ je však často zásadní rozdíl.

V obou případech by měl být prvním krokem pokus realisticky nahlédnout, co se děje. Realita je totiž často jiná, než na první pohled vypadá. V druhé fázi přichází inventura.

Inventura financí

Je rozumné jednou za rok si sednout a projít rodinné příjmy a výdaje. Ale málokdo to dělá. Každý máme nějaké předplatné, které dávno nepoužíváme, účet, který mohl být zadarmo, nebo zbytečnou pojistku. Často bychom mohli ušetřit dost peněz.

Inventura vztahů

Někdy se pravidelně stýkáme se známými či příbuznými, které ani moc netoužíme vídat. Jen je nám prostě nepříjemné říci dost. Nejde o výzvu k přerušení všech vztahů, z nichž právě teď nic nemáme. Jen je třeba si uvědomit, že v krizi musíme především šetřit energií. A říci si, kdo nám teď může pomoci, a kdo spíš uškodit.

Inventura činností

Stres se učíme zvládat od mládí do konce života. Čím víc způsobů jak se s ním vyrovnat ovládáme, tím lépe. V čím náročnější situaci se ocitáme, tím nenáročnější aktivity musíme volit.

Zaběhat si po práci nebo zajít na jógu je skvělé. Dopřát si po náročném dni skleničku nebo něco sladkého taky nemusí být marné. Jen si uvědomte, že těch náročných dnů možná teď bude hodně a příliš mnoho skleniček i sladkostí může být na škodu.

Ale nejde jen o to, zbavovat se zbytečných výdajů, zatěžujících vztahů a potenciálně nebezpečných zlozvyků. Ztráta zaměstnání je nepříjemná, může však otevřít dveře novým příležitostem. V krizi lze oprášit staré vztahy a bývalé koníčky, na které předtím nebyl čas.

Mnoho rodin je teď nuceno trávit spolu víc času než obvykle, bez dřív běžných aktivit vyplňujících volný čas. Žádná kina, divadla, shoppink- a aquaparky, restaurace. Pro někoho to může znamenat nadlimitní stres, pro jiného příležitost, jak skutečně být spolu.

Třetí krok, krok aktivních změn

Někdo už se před krizí tak tak držel nad vodou. Na dalšího je těch změn teď moc. Žijeme v nejnáročnějším období několika posledních dekád a neustát to není ostuda. Proto se nebojte říct si o pomoc. Oslovte rodinu, přátele, známé. A je-li třeba, i psychiatry a psychology.

Nemáme univerzální návod, jak přežít lockdown. Mnohé dnes není v moci jednotlivce a rodin. Co však udělat lze, je omezit alkohol, zdravě jíst a pít, sportovat, chodit do přírody, odpočívat a spát. Starat se o své bližní. Pokud je to možné, obnovit staré koníčky a bývalá přátelství. A hlavně, začít s tím hned, čím dříve, tím lépe. Na závěr to nejdůležitější – buďme na sebe hodní.