Intuice – šestý smysl, který často nevnímáme

Pojem intuice pochází z latiny: in-tueor, in-tuitum = doslova vhled, náhled. Náhlé pochopení situace a věcí kolem, rychlé rozhodnutí, které nebylo dosaženo skrze naše vědomé uvažování a logiku. Intuice nám jednoduše vnukne pocit, že je nám věc jasná a nabudeme jistoty, že právě toto rozhodnutí je správně.

Jde o schopnost našeho podvědomí varovat nás a nasměrovat, aniž bychom plně rozuměli všem detailům daného problému. Podvědomí totiž dokáže skrze poznávací procesy a zkušenosti z minula mnohem rychleji vyhodnotit naši situaci. Jednáme instinktivně. Jsou to procesy, které nestačíme postřehnout naším vědomím, uvažováním a přicházejí k nám v podobě intuice.

Má intuitivní přístup význam v praxi?

V některých oborech je intuitivní přístup ignorován, nebo dokonce zakázán. V jiných profesích naopak pomáhá k dokonalosti a záchraně lidských životů. Intuice není věda. Je to schopnost naslouchat svému podvědomí. Intuicí se zabývali už antičtí filozofové jako Platon i zástupci německé moderní filozofie, kteří v ní viděli způsob poznání skrze smysly. Opak racionálního odůvodnění věcí. Dnes je intuice předmětem rozsáhlých výzkumů psychologie počínaje Carlem Jungem.

Základem psychologického experimentálního výzkumu intuice jsou dva předpoklady:

1. Intuice je jedinečná a každý ji využívá a vlastní v jiné míře.
2. Existují dva způsoby poznání. Intuitivní přístup je založen na nevědomí, je rychlý, bezbolestný a nevyžaduje velkou námahu ani soustředění. Má obrovskou kapacitu. V opozici mu stojí druhý přístup k poznání, vědomý, řízený, mnohem pomalejší s malou kapacitou, nutností soustředění a zapojení logického myšlení.

Naslouchejme slabému hlásku

Ačkoli intuici mnohdy neposloucháme, v dnešní době zaměřené na logiku a úspěch, je nám všudypřítomným pomocníkem. Některé věci, lidé a situace jsou nám blízké a sympatické, a jiné naopak vzbuzují od pohledu nedůvěru. Bez logického odůvodnění nás varuje před nebezpečím a bolestí. Intuice je souborem našich zkušeností, smyslového vnímání a schopností pozorování, které si vědomě nepřipouštíme. Není to trik, ale šestý smysl, jenž nám pomáhá v rozhodování.

Svou intuici můžeme také rozvíjet, a to až do expertní roviny pomocí úmyslného procvičování. Naše intuice nás nezklame, pokud máme k dispozici následující prostředí a možnosti:

• Zkušenosti v oblasti nebo podobné situaci.
• Jednoduché a strukturované prostředí (zákony, pravidla, ...).
• Možnost zpětné vazby, odezvy, odpovědi a reakce na situaci.
• Přiznání a uvědomění si omezení intuice i schopnost posoudit, kdy se místo intuice obrátit na logické uvažování.

Teorie není ničím jiným než intuicí, která ztratila trpělivost