Když se z kolegů stanou tyrani …

Když se z kolegů stanou tyrani …

Šikana má mnoho podob. Starší si ji pamatují zejména z vojny, mladší se s ní nejčastěji setkali ve škole a všichni dohromady ji mohou zažít na pracovišti. Horké chvilky vám mohou způsobit nejen nadřízení, ale i kolegové a někdy se dokonce objektem šikany ze strany zaměstnanců stane i jejich šéf.


V prvním případě mluvíme o bossingu, pro druhý se používá termín mobbing a třetí vyjadřuje pojem staffing. Pojďme si tedy podrobněji rozebrat, kdy a proč k podobným situacím může dojít, jaké mohou mít následky a jak se jim případně bránit.

S mobbingem má osobní zkušenost až 8 % zaměstnanců

Mobbing je forma šikany, kdy se pracovní tým obrací proti jednomu ze svých členů. Jsou to tedy kolegové, kdo se pokouší vám působení ve firmě znepříjemnit. Z výzkumů na toto téma vyplývá znepokojivá zpráva, že s podobným zacházením v zaměstnání má osobní zkušenost až 8 % populace.

Příčin může být mnoho: od závisti přes chabou firemní kulturu až po pocit mobbujícího, že ohrožujete jeho postavení. Záludností této formy šikany je často její skrytost. Útoky se zpravidla stupňují. Zpočátku mívají charakter neúcty – skákání do řeči, kritika práce napadeného apod. Postupně dochází k rozpadu společenských vazeb a vyloučení kolegy z týmu. Vše je doprovázeno šířením pomluv, hanobením a znevažováním pracovníka, ztěžováním jeho života nesmyslnými či nesplnitelnými úkoly. V nejvyhrocenějších situacích může dojít i k fyzickému násilí.

I zde platí, že každý požár se nejlépe hasí na začátku. Dostanete-li se do podobné situace, nenechte si urážky či schválnosti líbit a případné konflikty řešte bez odkladu. Pokud je to možné, hledejte také zastání u jiných spolupracovníků. Když už je „oheň na střeše“, může pomoci zapojit do procesu nezávislou třetí stranu – nadřízeného, kouče, příp. odbory.

Staffing – manažer jako oběť, je to vůbec možné?

Je. Existují i případy, kdy se pracovní tým stane noční můrou nikoli kolegy, ale svého nadřízeného. Kolektivní odmítání autority, obcházení manažerových nařízení či systematické upozorňování na jeho chyby – i tak může vypadat staffing, tedy šikana podřízenými. Typickou rizikovou situací je ustanovení nového mladšího manažera do čela pracovního týmu „starých mazáků“. Pokud ambiciózní členové týmu vycítí příležitost, mohou se pokusit mladého šéfa a jeho autoritu znevážit.

Je to podobné, jako když žáci položí slabého učitele pomyslně „na lopatky“. Každý projev slabosti vyvolá další útoky. I nejotrlejší manažer je jen člověk. Je důležité zastavit rostoucí problémy hned v zárodku, jasně stanovit hranice a je-li to nezbytné, využít svých pravomocí k obnovení pořádku. Pokud vše selže a nepomohou ani nadřízení, nezbývá než se obrátit na odborného poradce či kouče a v krajním případě zaměstnání pro dobro svého zdraví raději změnit.

Bossing je podle statistik stále častější

Obětí bossingu, neboli skrytého psychického teroru na pracovišti ze strany šéfa, se může stát kdokoli – sekretářka, účetní nebo i vysoce postavený manažer. Nejčastěji jde o nepřiměřené zadávání úkolů a plánů, stanovení nesplnitelných termínů, nerovné zacházení a další projevy.

Podobné jednání šéfa vytváří na pracovišti stresující prostředí, které může mít za následek psychické i zdravotní problémy napadeného pracovníka. Postižen je tedy nejen jeho pracovní život, ale i ten soukromý. Postupně však také dochází k rozpadu kolektivu a možný úpadek firmy.

Jak poznat, že jde o šikanu ze strany šéfa?

Nerovné zacházení

První signál, který může naznačit, že šéf upřednostňuje určité pracovníky na úkor ostatních, či jednoho konkrétního. Příčinou mohou být antipatie, pohlaví, vzdělání, věk, sexuální orientace nebo ovlivnění šéfa názory někoho jiného. Ať už je to cokoliv, správný šéf by měl vždy ke všem pracovníkům přistupovat stejně.

Nesplnitelné pracovní úkoly

Opakované zadávání nesplnitelných úkolů, přesvědčování oběti o její neschopnosti, i to mohou být projevy bossingu. Ponižování se může projevit také opačně, zadáváním triviálních a zcela podřadných úkolů. Moderní je vztahová manipulace o které více v následujícím článku.

Ignorování problémů ze strany šéfa

Nebere šéf vaše upozornění na problémy či oprávněnou kritiku vážně? Možná byl zaneprázdněný nebo měl špatnou náladu. Pokud se to ale opakuje pravidelně, není něco v pořádku. Důsledkem může být vaše vyřazení z kolektivu či z pracovních aktivit. Třeba i formou přidělení kanceláře na konci chodby či v jiném patře.

Ponižování před ostatními

„Špinavé prádlo“ by se nemělo prát na veřejnosti. Pokud na vás šéf zvyšuje hlas před kolegy, trousí veřejně na vaši adresu urážlivé poznámky nebo si neodpustí ironicky vás zhodnotit před ostatními, pak nejen že nerespektuje zásady slušného chování, ale může se pokoušet o šikanu.

Častým cílem bossingu bývá nepřímé donucování podřízeného, aby rozvázal pracovní poměr. Jestli svou práci opravdu milujete a chcete si ji udržet, nebojte se proti svému nadřízenému bojovat. Nezaškodí sehnat si dostatek důkazů – mailová komunikace, svědkové, soupis úkolů a další. Lze také informovat inspektorát práce, který provede na vašem pracovišti kontrolu.

Specifickým projevem (ať už mobbingu, staffingu nebo bossingu) je sexuální obtěžování. To má však už povahu trestného činu. Zpravidla jde o sexuální narážky, nevhodné otázky, dotýkání. Mohou se s ním setkat především ženy. A pokud nedají jasně najevo svou nevoli, může se z nevinného laškování vyklubat velký problém.