Konzervatismus – pohřebiště velkých podniků

Vrátíme-li se do minulosti, obdobně se nám jeví v předchozích stoletích průmyslová revoluce, v období renesance objevné plavby, v antice rozvoj sociálních a humanitních věd, ve starověku architektura, v pravěku a raném starověku inovace v hospodářství a zemědělství.

Inovace ale nejsou žádná legrace

Přesně v tomto duchu málokterá firma vznikla a vytrvala na trhu bez ochoty přizpůsobit se, měnit a riskovat. Ve světě rozvinuté ekonomiky a rychlé komunikace, kde nabídka mnohonásobně převyšuje poptávku, musejí firmy stále přicházet s něčím novým, a hlavně dřív než ostatní. Aspoň chtějí-li se udržet na vrcholu.

Každá větší firma by měla mít ve vedoucím týmu osobu ochotnou riskovat, pustit se do něčeho neznámého a posouvat hranice. Někoho, kdo bude dbát na inovativnost a rozvoj produktů i celé společnosti. Vizionáře s dostatkem odvahy a schopností přesvědčit ostatní o nutnosti investovat a inovovat.

Kdo neinovuje, ten brzy zahyne

Z nedávné historie známe několik příkladů firem, které směrovaly svůj další vývoj příliš konzervativně, až se jim jejich zarputilá neochota inovovat stala osudnou. Uveďme aspoň dvě svého času obrovské a neporazitelné značky na trhu – Kodak a Nokia.

Kodak – „Stiskněte spoušť, my uděláme zbytek.“

Firma Kodak vznikla už v 80. letech v 19. století a postupně ovládla prodej fotoaparátů, zejména díky vysoké kvalitě za překvapivě nízkou cenu. Sto let byla na trhu jedničkou a představovala stále nové a lepší přístroje. V roce 1975 jako první představila světu revoluční novinku – digitální fotoaparát. Neměla však dost odvahy riskovat a investovat do jejího prosazení u zákazníků. Nápadu se tak s úspěchem chopila konkurence, což vedlo téměř k bankrotu Kodaku. Ten se dnes drží nad vodou hlavně díky prodeji tiskáren a tiskových materiálů i oblibě svého barevného filmu, na nějž natáčejí přední světoví režiséři. Slávu a prvenství ve světě fotografie však pravděpodobně už nikdy zpět nezíská.

Nokia – „Connecting People“

Už v 19. století vznikla ve Finsku firma, která díky své schopnosti přizpůsobit se jako chameleon dospěla o víc než sto let později na první příčku v oboru telekomunikačních technologií. Z původní papírny se postupně stala elektrárnou, poté výrobcem gumárenského průmyslu, telegrafních kabelů, aby se nakonec v roce 1987 zapsala do povědomí světové veřejnosti jako výrobce mobilních telefonů Nokia. Ten úplně první připomínal spíš cihlu s anténou. Postupně však přicházely nové, menší a dokonalejší typy. Především Nokia 5110 a legendární 3310 se staly nejoblíbenějšími a nerozbitnými mobily.

Na konci minulého století byla Nokia v tomto oboru světovou jedničkou a své postavení si udržela až do roku 2007. Pak ale zaváhala a neinvestovala do vývoje operačního systému. Zatímco se spoléhala na Windows, její konkurent Apple přišel s iPhony a operačním systémem Android. Samsung začal vyvíjet Smartphony a zaplavovat jimi trh. Váhání s vývojem a výrobou chytrých telefonů se Nokii stalo osudným.

V současné době by firma ráda vzkřísila zašlou slávu značky Nokia zavedením výroby obnoveného modelu 3310. Doufá, že u velké části konzervativních a nenáročných, především starších spotřebitelů naváže na jeho oblibu a získá své místo na trhu.

České přísloví: Kdo se bojí, nesmí do lesa.

Uvedl jsem dva největší příběhy slavných značek, které svůj osud zpečetily kvůli zaostávání ve vývoji. Bály se novinek a zaváhaly. Proto byly překonány dokonalejšími na vývojovém žebříčku. Jak je vidět, ani obrovská firma nebo přední značka nemá své místo na trhu jisté, pokud podcení vývoj nových technologií a omezí investice do inovací, když ztratí odvahu udělat potřebný krok do neznáma.