Proč štěstí není muška jenom zlatá?

Proč štěstí není muška jenom zlatá?

O štěstí se traduje spousta přesvědčení a mýtů. Na některých je aspoň trochu pravdy, často jsou však důsledkem neznalosti nebo strachu, že spokojenosti nebude dosaženo. Pokusme se tedy vše uvést na pravou míru.


Musíme štěstí hledat?

Šestí není nic, co bychom museli hledat. Jde o stav naší mysli, je obsaženo v našich postojích a myšlenkách. Štěstí a spokojenosti nedocílíme tím, že si stanovíme, co pro ně musíme udělat a čeho dosáhnout. A to ať už jde o krátkodobý cíl, jako je „až si o víkendu zacvičím“, nebo dlouhodobý „až procestuji svět“. Schopnost radosti a naplnění souvisí s nastavením naší mysli. Někdo má větší dispozice být spokojený, ať už se mu daří nebo ne. Obecně však můžeme štěstí dosáhnout skrze sebepoznání. Uvědomění si toho, co nás v životě trápí nebo je obtížné, a co nás naopak naplňuje, je cestou ke spokojenosti.

Važme si toho, co máme

Lidé mají tendenci chtít stále víc. Pokud něčeho dosáhnou, touží po čemsi dalším. Dostávají se tak často do bludného kruhu. Myšlenky „co by bylo, kdyby“ jsou spolehlivou cestou k nespokojenosti. Nikdy nebudeme mít vše, po čem toužíme. I když je nám to jasné, těžko se s tím smiřujeme. Pro pocit, že jsme šťastní či nešťastní, je velmi důležité, zda si dokážeme vážit toho, čeho jsme dosáhli, našich nesporných úspěchů. Na všem se dají najít jak pozitivní, tak záporné stánky. Pokud ale nebudeme za každou cenu hledat negativa na věcech, které nás jinak dělají šťastnými, snáze dosáhneme spokojenosti.

Proč má někdo štěstí, a někdo ne?

K tomu, jestli je člověk se svým životem spokojený, nebo ne, významně přispívají jeho charakterové rysy a povaha. Působí na nás však i vlivy, které nesouvisejí s tím, co jsme získali už od narození. Z jednoho výzkumu v oblasti tzv. pozitivní psychologie vyplynulo, že přibližně 50 % spokojenosti tvoří vrozené a dědičné faktory, asi 40 % je dáno prožíváním a způsobem našeho myšlení a jen 10 % životními podmínkami a okolnostmi. I když tato čísla nemusejí být zcela přesná, naznačují, jak vysokou měrou můžeme svou životní spokojenost ovlivnit – tím, jak o věcech přemýšlíme a jak je hodnotíme. Dokážeme ji prostě sami měnit k lepšímu nebo k horšímu.

Ačkoli je nám tedy pocit štěstí a spokojenosti z části dán vrozenými dispozicemi, můžeme si jej sami aktivně vytvářet a udržovat. A ještě něco:

Abychom mohli být šťastní, musíme být schopni definovat si, co je pro nás štěstí. Rozhodně to není muška jenom zlatá …